Možná jste si na internetu přečetli zaručené otázky personalistů a říkáte si, že je vyzkoušíte v praxi, když už děláte ve firmě nábor. Na univerzální dotazy však pozor! Než je položíte, vžijte se kůže do kandidáta. Jak byste reagovali a co by vám taková odpověď dala? Možná si pak více rozmyslíte, jestli se nezeptat jinak.
V čem je kandidát dobrý a v čem méně?
To je jedna ze základních informací, kterou potřebujete z uchazeče dostat. Není ale úplně chytré jít na to přímo otázkou: Jaké jsou vaše silné a slabé stránky? Můžete tak sice zjistit, jakou má uchazeč schopnost sebereflexe, ale jinak se vám nejspíš dostane nabiflované nic moc neříkající odpovědi. Zejména, pokud jde o kandidátovy slabiny. Proč by vám je říkal? Dozvíte se nejspíš, že je někdy příliš pečlivý nebo má rezervy v sebeprezentaci. Bude vám to k něčemu?
Raději se proto na základě jeho CV zeptejte, co ho v práci baví, na čem se rád podílí, a když to musí být, které svoje silné stránky při tom využívá. Které činnosti naopak kandidáta baví méně a proč? Lidé mají tendenci věnovat se a zdokonalovat v tom, co jim jde, než v tom, v čem dvakrát nevynikají. Slabé stránky pak můžete zjistit mezi řádky.
Je to ten nejlepší kandidát?
Právě tohle se snažíte u pohovoru zjistit. Ale je to váš úkol, nikoliv kandidáta. Jestli se budete ptát: Proč bychom měli vybrat zrovna vás, nejspíš se opět dočkáte předem nadrcené odpovědi shrnující přednosti zpovídaného s odvoláním na jeho předchozí zkušenosti. Vyjděte proto raději z životopisu a ptejte se přímo na ně, abyste lépe zhodnotili, co všechno kandidát dosud dělal a jak moc se to kryje s tím, co požadujete u vás ve firmě.
Ptejte se také na motivaci. Proč chce uchazeč dělat zrovna u vás ve firmě a co ho na pozici láká? Sice jsou to také evergreeny pohovorů, ale tady už se jedná o konkrétní firmu a konkrétní pozici a kandidáti proto musejí uvést konkrétnější odpověď. Piďte se po ní a nespokojte se s reakcí typu: vaše firma se mi líbí. Dobře, ale proč, co se uchazeči na ní líbí?
Vydrží u vás?
Jestli u vás dotyčný zůstane, lze jen těžko odhadnout. Neví to ani on, už proto se ho takhle přímo neptejte. Pomůže ale, když mu co nejpřesněji vylíčíte, v čem by jeho práce spočívala a budete k němu co nejvíce upřímní. Zmíníte tedy i „slabiny“ pozice, kterou mu nabízíte. Závisí množství práce na sezónnosti, takže jsou týdny, kdy je volněji, ale potom je potřeba zůstávat pravidelně přesčas? Řekněte to a zeptejte se, jestli je to pro něj přijatelné.
Trhlé otázky vás možná pobaví. A dál?
Kdybyste byl/a zvíře, které by to bylo? Kdo by vyhrál souboj Spidermana s Batmanem? Kolik by se do téhle místnosti vešlo pomerančů? Žába, Spiderman, 3 269 856. Jste teď moudřejší? Jestli chcete kandidáta „zkoušet“, vyberte raději něco z praxe: Nepřišlo zboží, které jste zákazníkům naslibovali. Co byste dělal/a?
Pokud pokládáte kandidátovi podobné „záludné“ otázky, později mu objasněte, proč jste tak činili. Jinak si odnese z pohovoru zbytečně dojem, že to bylo celé nějaké „divné“.
Už víte, na co se u pohovoru neptat. Pokud potřebujete podrobnější návod, přečtěte si, jak u pracovního interview postupovat.