„Je mi jedno, co a kde budu dělat, hlavně, že budu dost vydělávat.“ Tento dojem byste o sobě neměli vzbudit. Proto na pohovoru neříkejte těchto sedm nebo jim podobných hlášek.
„Kolik budu vydělávat?“
Tuto otázku rozhodně nepokládejte hned na úvod. O mzdě začíná zaměstnavatel, uchazeč pouze v případě, že se pohovor chýlí ke konci a dosud na odměnu nepřišla řeč. Než však dojde na finance, měli byste projevit zájem o aspekty práce, jako jsou její náplň, časová náročnost, odpovědnost nebo možnosti růstu.
„Žádné mé slabé stránky mě nenapadají.“
Někdy se na slabé stránky náboráři ptají. Je sice poněkud podivné přiznávat na sebe to, co mi příliš nejde, ale když budete tvrdit, že v ničem nezaostáváte, budete působit arogantně nebo neupřímně. Každý má nějaké slabé stránky, na tom není nic špatného. Důležité je, jak se s nimi umíte poprat. Nejlepší je uvést něco, co se dá relativně rychle a bezbolestně zlepšit: zdokonalit se ve vystupování před lidmi, dopilovat jazykovou znalost či práci s konkrétní aplikací, která není pro pozici stěžejní.
„Na této práci mě neláká nic konkrétního.“
Jestli si chcete mocně přibouchnout dveře, odpovězte na dotazy na vaši motivaci něco podobného. Ale pokud jste na pracovní inzerát reagovali, museli jste mít nějaký důvod. Není potřeba hned vychvalovat firmu nebo básnit o tom, že fakturace byl váš dětský sen. Zamotat do odpovědi něco v tom smyslu, že vás zaujala náplň práce, protože jste něco podobného už dělali, plus se rádi budete zdokonalovat, bude stačit.
„O vaší firmě skoro nic nevím.“
Nemusíte znát dopodrobna počet výrobků vyvezených v minulém roce do Polska, ale určitý přehled o společnosti, kam hodláte nastoupit, se předpokládá. Před pohovorem si proto udělejte alespoň základní průzkum o firmě, její historii, produktech nebo službách. Jinak budete působit poněkud „mimo“ a budete první, koho náboráři ze seznamu uchazečů vyškrtnou.
„Můj bývalý (nebo současný) šéf je strašný...“
Nepomlouvat jiné zaměstnavatele je opět zlaté pravidlo, i když i to má své výjimky. Pokud dojde na otázku, proč jste odešli z minulé práce, a důvodem byl třeba právě váš nadřízený, pak se hovorům o něm nevyhnete. I tak ale volte opatrná vyjádření v tom smyslu, že jste si s ním nesedli, vaše pohledy na práci se lišily apod. Nikdy nikoho neurážejte, ani nevyprávějte podrobnosti případného konflikt. Mohli byste vzbudit dojem, že jste sami konfliktní, neloajální nebo pomlouvační.
„Co nového jsem se nedávno naučil/a? Teď mě nic nenapadá.“
Mít v životopisu napsáno, že se člověk rád učí nové věci, bývá takový evergreen. Bohužel hodně obecně vyjádřený. Náborář může chtít slyšet konkrétnější náplň tohoto výroku. Pak je trapné mlčet jako ryba. I kdyby by bylo vaší nejnověji získanou dovedností pečení mřížkového koláče, je to lepší než nic. Ideální je však uvést něco, co souvisí s nabízenou prací.
„Nemám žádné otázky.“
Jinými slovy – nic kolem nového místa mě nezajímá. Abyste nepůsobili tímhle dojmem, měli byste mít připravené alespoň dvě nebo tři otázky, které by ukázaly, že jste aktivní a motivovaní. A kdyby se stalo, že už jste na ně během povídání u pohovoru dostali odpověď, vysvětlete to: „Zajímalo mě hlavně to a to, ale už jsme to probrali, takže mě momentálně žádné dotazy nenapadají.“ Vypadá to lépe než kroucení hlavou.