Whistleblowing. Co je potřeba zařídit?

Co znamená whistleblowing

Když rozhodčí při sportovním utkání zapíská faul, všichni vědí, že se děje něco špatného. Když se nekalé praktiky objeví ve firmě a někdo na ně upozorní, označuje se to anglickým výrazem pro pískání na píšťalku – whisteblowing. Místem děje však není hřiště, ale firma nebo instituce, která musí na základě zákonů o ochraně oznamovatelů č. 171 a 172/2023 Sb. zajistit důvěryhodné interní kanály pro podávání oznámení a chránit oznamovatele před případnou odvetou.

Na jaké jednání se vztahuje

Stížnost na zastaralý počítač nebo na neschopného šéfa je pořád „jenom“ stížnost. Whistleblowing se ale podle zákona vztahuje na protiprávní jednání týkající se celé řady oblastí: zadávání veřejných zakázek, finančních služeb a předcházení praní peněz a financování terorismu, bezpečnosti a souladu výrobků s předpisy, ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Může se tedy jednat například o hrozbu nebo už reálnou skutečnost, kdy firma vypouští do řeky škodlivé látky nebo prodává zdraví nebezpečné zboží. 

Jak nabrat dobré lidi? Dostávejte tipy pravidelně

Zjistěte, co jiným funguje

Přilákejte ty pravé

Max 1 e-mail týdně

Chci tipy zdarma

Své údaje máš v bezpečí. Zobrazit více

Spadá sem ale také protizákonná diskriminace, šikana či sexuální obtěžování na pracovišti. Firmy si mohou stanovit kodex jednání, na jehož porušení se whistleblowing vztahuje. Toto vymezení nesmí být užší, než stanovuje zákon, ale může být širší.

Co musí zaměstnavatel udělat? 

• Definovat okruh oznamovatelů, což musejí být minimálně současní i bývalí zaměstnanci (včetně dohodářů). Může do něj zahrnout i dodavatele nebo obchodní partnery.
• Zřídit zabezpečené oznamovací kanály, které umožní podávat písemné i ústní oznámení.
• Jmenovat ztv. pověřeného člověka s přístupem k zabezpečeným kanálům, který osobně zodpovídá za výkon této funkce a který může v případě pochybení dostat pokutu až sto tisíc korun.
• Zajistit anonymitu oznamovatele. Bez jeho výslovného souhlasu nesmí být vyzrazena jeho totožnost ani další informace, které by vedly k jeho odhalení.
• Chránit oznamovatele před odvetou. Zaměstnavatel nesmí dát oznamovateli výpověď, snížit mu plat, sesadit ho na nižší post apod. Platí to i v případě, že podnět podá prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému ministerstva spravedlnosti nebo u jiných kompetentních orgánů veřejné moci. Kdyby však záměrně lhal, ochrana se na něj nevztahuje.
• Zákon také stanovuje, že má-li být oznamovatel chráněn proti odvetným opatřením, musí uvést své jméno, datum narození, případně jiný identifikační údaj, podle něhož je možné určit jeho totožnost. Zaměstnavatel se však může rozhodnout jinak a anonymní oznámení přijímat a řešit.
• Informovat oznamovatele o přijetí oznámení a přijmout opatření k nápravě: do 7 dní musí oznamovatel dostat vyrozumění, že bylo jeho oznámení přijato. Dále musí do 30 dní obdržet posouzení svého oznámení; u složitých případů se řešení může protáhnout o 30 dní až dvakrát. Vždy však musí být oznamovatel informován o prodloužení této lhůty. Vyšetřovatel se během ní rozhodne, jak bude celou věc prošetřovat – může poslat oznamovateli doplňující dotazy, vyžádat si různé informace, přizvat si řešitele apod.