O informacích týkajících se trestní bezúhonnosti se zmiňuje zákoník práce v ustanovení § 316 odst. 4. Ačkoliv se v něm zmiňují pouze zaměstnanci, vztahuje se podle všeobecné shody i na uchazeče o zaměstnání. Podle tohoto ustanovení může chtít zaměstnavatel po zaměstnancích (nebo uchazečích) pouze ty informace, které bezprostředně souvisejí s výkonem práce. V zákoníku práce jsou i příklady informací, které zaměstnavatel požadovat nesmí. Kromě těhotenství, rodinných a majetkových poměrů či sexuální orientace je to právě i trestněprávní bezúhonnost.  

Kdy lze výpis požadovat

Výše uvedené omezení však neplatí absolutně – podle zákoníku práce existují výjimky. Jednak u určitých profesí stanovuje předpoklad bezúhonnosti zákon nebo právní předpis. A pak lze informace o trestněprávní bezúhonnosti (stejně jako o těhotenství atd.) požadovat, avšak tento požadavek musí být:

Jak nabrat dobré lidi? Dostávejte tipy pravidelně

Zjistěte, co jiným funguje

Přilákejte ty pravé

Max 1 e-mail týdně

Chci tipy zdarma

Své údaje máš v bezpečí. Zobrazit více

·      oprávněný vzhledem k povaze práce

·      a přiměřený.

Na pozici záleží

Z výše uvedeného vyplývá, že plošné „lustrování“ zaměstnanců, pokud jde o výpis z Rejstříku trestů, bude těžko obhajitelné. Zaměstnavatel musí tedy zvažovat, u kterých pozice výpis z trestního rejstříku vyžadovat bude a u kterých ne. U manuálně pracujících nebo řadových zaměstnanců bude tento požadavek nejspíš často neoprávněný.

Na druhou stranu u profesí, u nichž zaměstnanec nakládá s vysokými finančními částkami či s drahým zbožím, jako jsou šperky, ale třeba i drahé přístroje apod. dává požadavek na bezúhonnost týkající se krádeže či zpronevěry u zaměstnanců a kandidátů smysl. 

Kromě výše uvedeného zákona je při nakládání s osobními údaji, ke kterým informace o trestní bezúhonnosti bezesporu patří, nutné dbát na GDPR. O zpracování osobních údajů je potřeba zaměstnance informovat, zaručit mu k nim přístup atd.

Dejte lidem po odpykání trestu šanci

Na závěr připomeňme, že podle našeho průzkumu z roku 2014 více než dvě třetiny (68 %) firem po uchazečích během náboru vyžadují výpis z rejstříku trestů. Přitom 46 % těchto zaměstnavatelů trvá na doložení výpisu bez výjimky u všech obsazovaných pozic, dalších takřka 22 % jej žádá v závislosti na obsazované pozici. Pouze necelá třetina výpisy z Rejstříku trestů nežádá nikdy.

Řada firem tedy nejedná v souladu se zákonem. Navíc vylučovat z náboru lidi „se záznamem“ je i ze sociálního a vůbec lidského hlediska nefér. Po odpykání jednoho trestu často čelí dalšímu trestu, když je nechtějí nikde přijmout. Opravdu pečlivě tudíž zvažujte, kdy výpis z RT vyžadovat, a stejně tak dobře zvažte, jestli nedat dříve trestaným lidem šanci. Můžete v nich získat pracovité a loajální zaměstnance.