Využijete samorozvrhování pracovní doby? Podívejte se, co u toho pohlídat

Novelizace zákoníku práce přináší možnost dohodnout se se zaměstnanci, že si budou pracovní dobu rozvrhovat sami. To dává zaměstnancům více svobody a umožňuje jim pracovat, když jsou nejproduktivnější. 

Pro zaměstnavatele to však znamená nutnost lepší organizace, například při plánování porad v termínech vhodných pro všechny. Zároveň je třeba počítat s tím, že zaměstnanec může třeba dopoledne práci přerušit a vrátit se k ní až večer.

Jak nabrat dobré lidi? Dostávejte tipy pravidelně

Zjistěte, co jiným funguje

Přilákejte ty pravé

Max 1 e-mail týdně

Chci tipy zdarma

Své údaje máš v bezpečí. Zobrazit více

Stanovte si pravidla

Pokud se rozhodnete nový způsob zavést, je nutné stanovit jasná pravidla, aby se nestalo, že všichni zaměstnanci budou pracovat jen dopoledne a odpolední služby, které je však také třeba pokrýt, zůstanou neobsazené. 

TIP: Dohodu o samorozvrhování pracovní doby je možné uzavřít i s lidmi pracujícími na dohodu. To by mohlo zjednodušit situaci, protože podle novely z loňského roku měl povinnost rozvrhovat pracovní dobu písemně předem zaměstnavatel, což působilo problémy. 

Je proto vhodné připravit interní směrnice, které určí postup při uzavírání dohod o rozvržení práce, pravidla pro evidenci docházky a minimální požadavky na pokrytí směn. Zároveň by směrnice měly obsahovat pravidla pro plánování směn a řešení případných konfliktů mezi zaměstnanci.

Co musíte dále udělat?

• Uzavřít písemnou dohodu se zaměstnancem, která specifikuje podmínky rozvržení pracovní doby. Lze ji uzavřít samostatně, nebo ji včlenit rovnou do pracovní smlouvy.
• Určit tzv. vyrovnávací období. To je zjednodušeně řečeno doba, v jejímž rámci musí zaměstnanec odpracovat dohodnutý počet hodin. Její délku stanoví zaměstnavatel. Nejvýše to může být 26 po sobě jdoucích týdnů, i když kolektivní smlouva může vyrovnávací období prodloužit až na 52 týdnů.  
• Evidovat pracovní dobu ve spolupráci se zaměstnancem.
• Stanovit fiktivní rozvrh pro účely dovolené, například od půl deváté do pěti, pro případ nemoci nebo služební cesty, který slouží jako podklad pro posouzení překážek v práci.
• U jiných překážek, jako je například návštěva lékaře (pokud nesouvisí s výkonem práce), obecně náhrada nenáleží. Zaměstnanec si má pracovní dobu rozvrhnout tak, aby potřebnou práci udělal mimo tuto překážku. 
• Nastavit jasná pravidla pro přesčasy, které může schválit nebo nařídit pouze nadřízený.

Kdo a jak dohodu ukončuje?

Dohodu o rozvržení pracovní doby mohou vypovědět obě strany, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 15 dní, pokud se strany nedohodly na jiné délce. Výpověď začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Kromě výpovědi je také možné uzavřít dohodu o ukončení dohody.  

Rádi byste tuto novinku nabídli dalším zaměstnancům? Oslovte zájemce o místo v aplikaci Práce za rohem.