Onboarding neboli začlenění nového zaměstnance do pracovního procesu se nesmí podcenit, jinak hrozí, že o nováčka brzy přijdete. Jak mu připravit co nejlepší start?
Než vkročí na palubu
Někdo může nastoupit už na začátku měsíce, ale jiný musí dát v práci výpověď a teprve potom může začít pracovat u vás ve firmě. Výpovědní lhůta bývá běžně dva měsíce. Jenže za tu dobu se může leccos přihodit. Třeba potenciálního nováčka osloví jiná firma. Nebo se mu to zkrátka rozleží. Proto je dobré věnovat se do nástupu nového kolegy tzv. preboardingu.
V jeho průběhu můžete nováčkovi třeba nabídnout, aby se přišel k vám do firmy podívat, strávil tam nějaký čas, poznal, jak to u vás chodí, a seznámil se s budoucími kolegy. Jeho návštěva může mít podobu „dne na zkoušku“, nicméně během ní by neměl vyloženě pracovat. A pokud ano, nemělo by to být zadarmo.
Během preboardingu můžete s nováčkem také probrat pracovní smlouvu a informovat ho, které osobní dokumenty by měl mít první den nástupu s sebou.
První den
Připravte si všechny potřebné listiny – smlouvy a dodatky. Ty by měl nováček podepsat nejpozději v den nástupu.
Dále mu nachystejte techniku potřebnou k práci, včetně přístupů do systémů.
Mějte připravený harmonogram prvního dne. Než nastoupí nováček na své pracoviště, možná ho čeká instruktáž o firmě – čím se které oddělení zabývá, kolik má lidí, jak probíhá vývoj. Nebo bude lepší provést ho s dalšími nováčky po firmě?
Nepodceňte také méně formální stránky – pokud si nového zaměstnance do oběda nepřevezmou kolegové, měl by se ho někdo i během polední pauzy ujmout nebo mu alespoň ukázat, kam se může jít najíst.
Na svém místě
Jamile nováček zaujme své místo, měl by mu někdo (nadřízený či k tomu určený kolega) ukázat potřebné postupy a systémy nebo stroje, které bude v práci používat. A i po tomto základním zaškolení by měl být někdo nováčkovi k ruce, kdyby se potřeboval na něco zeptat.
Bude mít nejspíš dost dotazů a neměl by mít pocit, že není, za kým jít. Což platí i o věcech, které se přímo netýkají práce, jako je požadavek něco si vytisknout, vyfasovat větší rukavice, chtít si jít zakouřit, dát si kávu.
Na druhou stranu není ani žádoucí, aby měl při plnění svých povinností nový člověk pořád někoho za sebou. Micromanagment, kdy se kontroluje každý jeho krok, může napáchat víc škody než užitku. Výjimkou jsou samozřejmě provozy, kde se musí dbát úzkostlivě na bezpečnost práce nebo se manipuluje s náročnou technikou.
Průběžný monitoring
Tři měsíce je dlouhá doba a už během ní by měl s nováčkem pravidelně někdo mluvit, aby zjistil, jak se mu ve firmě líbí, jestli všechno stíhá nebo jestli mu něco nechybí. Zpravidla to bývá nadřízený, kdo s novým kolegou promluví, a to v několika intervalech:
· týden po nástupu
· zhruba po měsíci
· ke konci zkušební doby.
Pokud nového zaměstnance něco trápí a lze to zajistit, je dobré mu vyjít vstříc, např. zajistit mu pracovní pomůcky, o které má navíc zájem, umožnit mu částečně pracovat z domova apod.
Zejména mladí lidé se také budou zajímat o svůj případný postup a rozvoj do budoucna. Měli by vědět, jaká kariérní cesta se jim nabízí.
Předmětem poslední schůzky by měla být dohoda s nováčkem, zda chce ve firmě pokračovat. Pokud ano a i firma je s ním spokojena, onboarding se podařil.