Práce v nadměrném horku není nic příjemného a může být dokonce škodlivá. Proto mají na některá opatření zaměstnanci nárok ze zákona.
Na práci ve ztížených podmínkách se zaměřuje zákon, především Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a jeho pozdější novely. Tento dokument stanovuje podmínky ochrany zdraví při práci včetně těch při zátěži teplem a shrnuje požadavky, které musí zaměstnavatel splnit. Je to poměrně komplikovaný materiál plný nejrůznějších tabulek a hodnot určujících, co ještě není příliš horko a co už ano.
Osm tříd
Nařízení rozděluje pracovní činnosti do osmi tříd podle energetického výdeje a fyzické zátěže a pro každou stanovuje jiné teplotní limity. Například administrativní zaměstnanci, kteří sedí u PC, mohou pracovat nejvýš v 27 °C, pro pokladní a další pozice založené na manipulaci s drobnými předměty je nejvyšší povolená teplota o stupeň nižší.
Na druhou stranu řidiči mohou mít v kabině až 32 °C. U práce na stavbách, při obsluze strojů nebo při manipulaci s břemeny těžšími než 15 kg, je limit 30 °C. A pro nejnáročnější fyzické práce, jako je těžba v hlubinných dolech, činnosti v zemědělství nebo v lesnictví, je horní hranice 20 °C.
Rozdělení je však pouze orientační a je na každém zaměstnavateli, do jaké třídy či tříd své zaměstnance přidělí.
Ochlazování prostoru
Zpozornět by měli zaměstnavatelé i zaměstnanci v případě, že venkovní teploty přesáhnou 30 stupňů Celsia. Dojde-li totiž k překročení teplotních limitů, je zaměstnavatel povinen snížit teplotu na pracovišti do přijatelných mezí. Nemusí to být přímo s pomocí klimatizace, na řadu mohou přijít různé rozprašovače, chladící panely nebo obyčejné větrání.
Pozor: Jestliže je prostor chlazen klimatizací, nesmí podle nařízení rozdíl mezi teplotou venku a uvnitř, přesáhnout 5 až 6 stupňů. Jinak by hrozilo nachlazení.
Nápoje, které chrání
Jedním z dalších opatření, které pomáhá snášet vysoké teploty, jsou tzv. ochranné nápoje. Ty mají pomoci tělu vyrovnávat ztráty z nadměrného pocení. Mohou to být různé minerálky nebo iontové nápoje. Nárok na ně vzniká ve chvíli, kdy je ztráta tekutin z organismu potem a dýcháním během 8 hodin větší, než je 1,25 litru. Ochranným nápojem by mělo být nahrazeno alespoň 70 % takto ztracené tekutiny. Při ztrátě 1,25 litru tak musí zaměstnavatel poskytnout necelý litr ochranného nápoje.
Kdy k takto velké ztrátě dochází, je opět pro každou teplotní třídu jiné, nicméně například u lidí v kanceláři nastává v rozmezí 31 až 36 °C, zatímco v posledních třech třídách, kam se řadí fyzicky nejnáročnější pozice, se toto rozmezí pohybuje zhruba mezi 15 až 24 °C.
Půl na půl
Na jakou tekutinu má zaměstnanec nárok, záleží opět na tom, do jaké třídy jeho profese spadá. Zaměstnanci ze skupin od I do IIIa musejí dostat slabě mineralizovanou vodu, ti ze druhé poloviny tabulky středně mineralizovanou vodu, přičemž lze objem lze rozdělit na 35 procent středně mineralizované vody a 35 procent slabě mineralizované.
Ochranný nápoj musí být také zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 % hmotnosti cukru, množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento a pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol vůbec.
Nad 36 stupňů přestávky
Pokud teplota na pracovišti překročí 36 stupňů, má zaměstnavatel povinnost zavést režim střídání práce a naplánovat bezpečnostní přestávky. Během nich mají zaměstnanci možnost si odpočinout od nadměrného vedra (například v klimatizované místnosti nebo pod přístřeškem mimo sluneční paprsky). Díky střídání práce – lehčí/těžší – se předchází přetížení organismu.
Někteří zaměstnavatelé také zkracují směny, případně je přesouvají na ráno či večer, kdy už není takové vedro. Nicméně na tato opatření není nárok ze zákona a záleží na libovůli zaměstnavatele. Ta bývá značná, protože je i v jeho zájmu, aby byli zaměstnanci fit. Řada firem jim tedy nad rámec svých povinností poskytuje například prodyšné reflexní pracovní oděvy nebo rozprašovače mlhy, a dbá také na to, aby lidé pracovali ve dvojicích a navzájem se hlídali.
Kam se obrátit?
Pokud vám zaměstnavatel neposkytuje ve vedru to, co stanovuje dané vládní nařízení (tedy ochranné nápoje či bezpečnostní přestávky), můžete se obrátit na nejbližší inspektorát práce či hygienickou stanici.
Při nedodržení svých povinností také zaměstnavatel odpovídá za prokázané škody, které byly vysokými teplotami způsobené, jako je úpal či úžeh.