Uchazeč se jeví jako velmi schopný, jeho dosavadní pracovní zkušenosti odpovídají plus mínus tomu, čemu by se měl věnovat u vás ve firmě. Přesto si nejste jisti. Nebo máte víc podobně schopných zájemců. Zkuste jim dát úkol a uvidíte, jak si poradí.
Úkoly přímo na pohovoru
Momenty vyhrazené pohovoru můžete využít nejen ke konverzaci, ale i k malé zkoušce. Nikdy to s nimi však nepřehánějte. Uchazeči bývají nervózní i bez toho. Už proto by se pohovor neměl zvrtnout v sérii testů. Lze ale uchazeče požádat, aby vyřešil nějaký předestřený problém.
Například kandidáti na místo prodejce mohou být vyzváni, aby předvedli, jak by vysvětlili přednosti nějakého zboží. Jak by postupovali v komunikaci s nespokojeným zákazníkem, pokud se hlásí na oddělení reklamací? Jak by se dororuměli v jazyce, jehož znalost na určité úrovni je pro pozici nezbytná? A jak by postupovali při opravě toho či onoho, pokud k vám chtějí nastoupit jako údržbáři?
Zkuste vymyslet nějaký úkol z praxe, se kterým se vaši zaměstnanci reálně potýkají. Pokud si nejste jisti, zeptejte se na něj přímo jich samotných.
Vždy, když úkol zadáváte, udělejte to formou žádosti: „Mohli bychom si prosím zkusit, jak by to probíhalo v praxi?“. A nastiňte situaci. Vynechejte rozkazy: „Teď mi předveďte, jak byste…“
Po tom, co se kandidát pokusí úkol splnit, mu vždy dejte zpětnou vazbu. Vyzdvihněte, co bylo správně, pak přejděte k tomu, co by šlo zlepšit. Snažte se být pozitivní. Všímejte si, jak se k celé věci uchazeč staví. Odmítavě, suverénně, snaží se něco vymyslet, i když s tím nemá velké zkušenosti? To poslední je vždycky dobré znamení. Pokud někdo tápe, zkuste mu napovědět.
Úkoly na doma
Úkoly na doma připadají v úvahu u vyšších, zejména vedoucích pozic. Dávejte je pouze těm uchazečům, kteří postoupili skutečně do nejužšího výběru. Otevřené úkoly – třeba návrh toho, jak rozšířit klientskou základnu nebo vylepšit provozovnu, aby v ní strávili zákazníci víc času – je možné zadávat uchazečům ideálně mezi prvním a druhým kolem výběrového řízení.
Součástí takového zadání by ale mělo být ideálně i to, jaký má mít vypracování rozsah a jakou podobu, jestli by se mělo jednat třeba o dokument nebo spíš prezentaci, kterou uchazeč při další návštěvě firmy představí.
S úkoly to nepřehánějte. Ani s jejich četností, ani s rozsahem. Můžete tím uchazeče odradit. Přece jenom místo ještě nezískali a vy po nich chcete, aby vypracovali detailní strategii vašeho byznysu? V lepším případě jim to bude připadat nefér, v horším podezřelé.
Splnění úkolu byste měli být schopni ohodnotit. To mimo jiné obnáší určit si nějaká kritéria, podle nichž budete rozhodovat, co udělal uchazeč dobře, co špatně a proč.
Také na úkoly na doma je potřeba dát zájemcům o práci zpětnou vazbu. Zvlášť pokud je mají pouze zaslat do firmy. I když pak nebudou vybráni, měli by mít možnost dozvědět se, jak úkol vypracovali – v čem postupovali správně a v čem by mohli svůj výkon zlepšit. Nejhorší je nechat je bez odpovědi úplně. Člověk, s nímž bylo takto zacházeno, si moc pěkný dojem z výběrka neodnese.