Jaké vyznáváte náboženství? Žijete s někým? Co na to říct, aniž byste se připravili o šanci získat místo.
Dotazů, u nichž hrozí, že bude kandidát na jejich základě neoprávněně vyloučen z náborového procesu, je celá řada. Obecně platí, že informace, po kterých se zaměstnavatel smí pídit, musí souviset s vykonáváním práce na vypsané pozici. Z tohoto hlediska je i dotaz na zdravotní stav přípustný pouze v případě, že souvisí s náplní práce – například dotyčný musí být schopen dlouho stát, nosit těžší břemena apod. Níže uvedené otázky u naprosté většiny pozic s náplní práce nijak nesouvisí.
- Žijete s manželkou či manželem?
- Kdy plánujete založit rodinu?
- Máte děti?
- Má vám je v případě nemoci kdo hlídat?
- Jste politicky činný, případně v jaké straně se angažujete?
- Kouříte?
- Slyším, že máte trochu jiný přízvuk. Odkud pocházíte?
- Jste věřící?
- Koho jste v posledních volbách volil/a?
Zůstaňte ve střehu
I když se může zaměstnavatel obávat, že například žena, která má doma malé dítě, s ním bude často doma, nemůže ji na základě toho z náboru vyřadit. Neměl by tedy zjišťovat, jak na tom s mateřstvím či plánováním rodiny je.
Na druhou stranu při pohovoru se obě strany snaží se co nejvíc vzájemně poznat, a to i po lidské stránce, do které rodinný stav tak nějak patří. Je pak na každém, jak bude ochotný se s osobními údaji svěřovat. Reagovat můžete několika způsoby:
Odpovědět popravdě
Odpovězte, jak to je: „Zakládat rodinu teď neplánuji, ale někdy v budoucnu nejspíš ano.“ Nebo: „Přízvuk mám skutečně trochu jiný. Pocházím ze Srbska, ale v Česku žiji a pracuji už pět let“. Možná riskujete, že vás z náboru vyřadí, ale může to být také naopak a zaměstnavatel ocení vaši upřímnost.
Rozptýlit obavy
Zaměstnavatel se může třeba ptát, jestli býváte často nemocní nebo bývá často nemocný někdo z vašich blízkých, o koho se musíte starat. Opět dotaz osobního charakteru, na který nemusíte odpovídat. Ostatně pokud řeknete, že ano, jakou budete mít asi šanci?
Je jasné, kam svým dotazem zaměstnavatel míří: chce vědět, jestli nebudete v práci často chybět. Můžete například odpovědět: „Asi jste se chtěli zeptat, jestli hrozí, že budu v práci často chybět. Vzhledem k tomu, že jsem v minulém zaměstnání neměl/a víc absencí než ostatní kolegové, tak předpokládám, že u mě časté absence nehrozí.” Stejně tak pokud se zaměstnavatel pídí po národnosti kandidáta, ten ho může ujistit, že všechna potřebná povolení k práci v České republice má.
Odmítnout odpovědět. Ale slušně
Můžete sice vmést zaměstnavateli do tváře, že nemá právo se ptát, ale vaše šance získat místo tak pravděpodobně zrovna nestoupne. Je proto lepší říct to samé uhlazenějšími slovy. „Myslím, že tato otázka nesouvisí s mými schopnostmi vykonávat u vás danou pozici.“ Nebo: „Raději bych u pracovního pohovoru do svého soukromí příliš nezabíhal/a.“ Dáte tak druhé straně slušně najevo, kde jsou vaše meze a že je nebudete překračovat. A to má také svoji cenu.