Každý člověk mi může přinést inovaci

pzd-mobile-map


I v náročném prostředí úklidového byznysu se dá vybudovat férová firemní kultura. Stačí zůstat „lidským“ šéfem.

Ladislav Vaško pochází z podnikatelské rodiny a k práci neměl nikdy daleko. Vlastní malou firmu, která se zabývá úklidem kanceláří, škol a venkovních prostor a venkovním a zimním úklidem. Manažerské zkušenosti cíleně nikdy nesbíral. Přes desetlet je totiž také vyhledávaným trenérem a mezi jeho klienty jsou mimo jiné zkušení manažeři, kteří s ním neformálně řeší i své pracovní problémy. „Sám jsem přemýšlel nad tím, jak bych v jejich situaci fungoval a třeba jim i poradil. Mohl jsem si tak utřídit,jakým šéfem bych chtěl být a jaké přístupy bych chtěl zavést,“ říká. Během rozhovorů s topmanažery také pochopil, že fluktuace je vždy chyba zaměstnavatele. I proto si potrpí na důvěrný a lidský přístup. „Metodu cukru a biče nemám rád. Potřebuji s lidmi mluvit o tom, jak nejlépe dělat svou práci. Nebojí se mi pak svěřit ani své problémy,“ popisuje Ladislav.

Start v Austrálii

Před několika lety odcestoval Ladislav do Austrálie, ale víza mu neumožňovala se nechat zaměstnat. Rozhodl se proto zařídit si živnost a vydělat si na živobytí úklidem domů na pobřeží. Od začátku přemýšlel, co klientům nabídnout navíc, a tak se svou tehdejší přítelkyní vymyslel kompletní balíček s generálním vyčištěním jednou za týden, spolu s úklidem auta a garáže a hlídáním dětí. „Nabalovalo se to, protože konkurenční služby nebyly tak kvalitní. My jsme byli perfekcionisti a zajišťovali jsme velmi dobrý úklid,“ popisuje. Nakonec měli pět domů týdně.

Ladislavův otec má v Praze svou vlastní živnost a věnuje se úklidu. Dařilo se mu vyhrávat velké veřejné zakázky a počet klientů se rozrůstal. „Táta nestíhal pokrýt novépoptávky, a tak jsme si po mém návratu do Prahy s bráchou založili úklidovou firmu,“ popisuje své začátky podnikání v Česku. Dnes spolupracuje se zhruba dvaceti lidmi. Zaměstnance na plný úvazek ale nemá. „Většinou se jedná o dohodáře.

Spolupracujeme hlavně s lidmi, kteří si úklidem přivydělávají. Potřebují práci třeba jen na dvě hodiny večer či ráno,“ říká.

Stálé zaměstnance nemá proto, že by jim nezajistil tolik práce. Objem zakázek si drží na takové úrovni, aby vše zvládal jednoduše zajistit a zkontrolovat. Sám je zaměřen nadetail a potrpí si na osobní odpovědnost. Každý nový prostor si nejprve projde a uklidí.„Sám také zajišťuji objekty materiálem, vedu lidi a komunikuji se zákazníkem,“ říká Ladislav.

Inzeráty hlavně na sítích

Svůj aktuální tým poskládal díky sociálním sítím. „Třeba facebooková skupina zahraničních pracovníků hledajících přivýdělek se nám nesmírně osvědčila. Sdružuje totiž lidi s potřebnými povoleními, kteří jsou v zemi déle a zároveň oboru rozumí,“ říká s tím, že právě tato skupina je to nejlepší, co ho potkalo. „Když dřív přišel člověk bez papírů a bez zkušeností, nemohl jsem s ním pracovat. Nejde takového pracovníka zařadit na denní servis. Je to vizitka mé firmy,“ dodává. Díky sítím se dostal ke spolehlivým lidem, kteří mu doporučují další kolegy.

Pracovníky Ladislav neplatí na hodinu, ale za úkol. „Chci, aby si práci usnadnili a zakázka jim netrvala dlouho,“ přibližuje. Vzpomíná například na úklid pražské školy, kde se nejprve zdálo, že není možné práce za přidělené finance odvést. „Přišlo mi, že jsou pracovnice asi líné. Zkušenější kolegyně ale zjistily, že je třeba místo uklízet úplnějinak. To mi otevřelo oči, protože se ve výsledku jednalo o mou chybu. Kolegyně byly prostě unavené a nemohly objekt stíhat vhodně uklidit,“ říká. Inovativní přístup každého jednoho kolegy je pro něj ideální. „Proto mi ani nevadí změny v týmech, noví lidé chodí s nápady,“ dodává. Jednou dokonce nastavil dvěma kolegyním budget zhruba na pětihodinový úklid. Ony ho ale díky svým zkušenostem a aktivnímu přístupuzvládly za dvě hodiny.

Pravda na prvním místě

Ladislav spolupracuje zejména se zahraničními pracovníky, kteří často nemají v plánu v Česku dlouho zůstat. To je problémem z hlediska plánování zakázek. „Kdyby mi kolegové řekli měsíc dopředu, že jedou navštívit rodinu anebo už v Česku být nechtějí,stihnu si najít náhradu. Bohužel mi to někdy přiznají den dva předem. To je dlouhodobě neudržitelné. Proto se snažím domluvit se s nimi na tom, aby mi upřímně řekli své plány a ideálně si za sebe sami našli náhradu,“ popisuje Ladislav. Důvěru mezi ním a jeho kolegy považuje celkově za klíčovou. Díky tomu může předejítproblémům anebo na ně včas reagovat. „Vždy potřebuji slyšet pravdu o tom, zda se něco stalo a jak to bylo. Člověk, který je toho schopen, mi za to stojí a chci s ním jeho situaci řešit. Bezmyšlenkovitě ho nevyhodím. Každý uděláme někdy chybu, ale potřebuji pravdu. Lidi se nesmí bát požádat třeba o pomoc, když nemají peníze, místo toho, aby něco ukradli. Nesnáším vymlouvání a neplatí na mě,“ popisuje Ladislav důvody, proč nechce ze své firmy dělat korporát a cíleně si udržuje osobní přístup i přehled o všech.

I když je celkově v úklidovém byznysu vysoká fluktuace, nevnímá ji Ladislav jako výrazně špatnou. „To, že někdo odejde, je vždy zaměstnavatelem. Buď jsou špatné podmínky výkonu práce, anebo špatné platy. Lidé si přece nepřivydělávají z lásky k téhle profesi. Mým úkolem tak je jim vhodné podmínky a plat zajistit. Budou pak do práce chodit a nebudou se vymlouvat. To znamená, že jimnemůžu dát sto korun na hodinu. Potřebují víc, aby byla vyšší kvalita,“ popisuje a dodává, že když už mu lidé na nějakém objektu fluktuují, je nejspíš něco špatně na tamním prostředí. „I u dobře placených lidí bychom ve „zkaženém“ prostředí narazili na to, že peníze je dostatečně nemotivují. Nechtějí tam pracovat a nebaví je to. Není to o rozmazlenosti anebo neochotě. Když někdo například kontroluje úplně každý váš krok, je to nepříjemné,“ uzavírá mladý podnikatel.

Spoléhám se hlavně na sebe

Realitní byznys je postaven na vztazích a komunikaci s lidmi. Schopný makléř je přesto podle Filipa Krále na práci většinou stejně sám.

Filip Král se už třináct let pohybuje v realitách. Jako makléř začínal v rozběhnuté kanceláři, kde působili zkušení kolegové, a vyzkoušel si i práci pod známou franšízou. „V začátcích to pro mě byla důležitá škola. Naučil jsem se řád a můj tehdejší vedoucí mi svým přístupem ukázal cestu do budoucna. I když to nebylo vždy příjemné a obětoval jsem tomu hodně času, posunulo mě to dopředu,“ říká Filip, který se před sedmi lety osamostatnil a dnes vede vlastní úspěšnou kancelář.

S lidmi, ale bez lidí

„Když jsem v oboru začínal, myslel jsem si, že jednou budu chtít kolektiv ve své vlastníkanceláři. Časem jsem se přesvědčil, že to pro mě není ideální,“ popisuje Filip. Je to právě zodpovědnost vůči klientovi, která mu v rozšíření se brání. „Pracujeme na osobní doporučení a s extrémní důvěrou lidí. Kolegu, partnera či spolupracujícího makléře nedokážete stoprocentně ohlídat a i malou drobností může negativně ovlivnit váš byznys,“ říká Filip s tím, že neaspiruje na to vybudovat celosvětovou síť makléřů anebo velkou značku. „Jdu cestou tak trochu rodinné firmy. V tom se chci odlišovat,“ dodává.

V minulosti se několikrát snažil najít k sobě vhodné lidi. Před několika lety si najal zkušené makléře s potenciálem ke zlepšení.

„Všichni byli poznamenaní svou předchozí praxí a nezvládali to, že jim šéfoval o dekádu mladší člověk. I u běžného rozdávání úkolů docházelo ke zbytečným střetům,“přiznává.

Šéf realitního týmu podle Filipa zároveň nemůže jen sedět v kanceláři. Musí znát dění na trhu a ceny nemovitostí, mít všeobecný přehled a chápat situace, do kterých se makléři dostávají. Je těžké být „šéfem“ týmu a zároveň vykonávat náročnou práci v terénu, které by se nechtěl vzdát. „Navíc jsem záhy zjistil, že kvalitní člověk mě ke svépráci nepotřebuje. Tomu nekvalitnímu zase nechci věnovat čas a energii. Vychovat nového makléře trvá několik let a mnohdy je to skoro nadlidský úkon,“ přiznává realitu, se kterou se potýká řada jeho kolegů.

Dnes se Filip po více než deseti letech v oboru spoléhá na externisty spíše než na stálékolegy. Trvale spolupracuje jen s jednou makléřkou, díky které může nabízet také vhodné pronájmy. „Ulehčuje mi, že klíčové odborné činnosti předávám externistům, od právníků přes grafiky, IT experty a fotografy až po kameramany,“ říká. Externisty nehledá přes inzerát. Dá zejména na doporučení anebo si hledá zajímavé specialisty sám a podle jejich práce je oslovuje. „Zatím jsem neuvažoval o někom stálejším do back officu. Úkoly by se k nim stejně musely dostat ode mě. Naši klienti jsou přitom radši, když hovoří napřímo se mnou a nemusí řešit osobní věci s asistentkou,“ říká Filip.

Trpělivost především

Realitní byznys není podle Filipa pro každého, a tak by si nováček měl nejprve důkladně promyslet, zda se mu chce zprvu doslova obětovat. „Řada lidí si myslí, že je to jednoduchá práce s velkými příjmy. Tak to ale není. Dobrý agent se musí připravit na vydání velké energie a úsilí, na stres. Musí být vzdělaný a mít všeobecný přehled o stavebnictví či právu. Pracujeme a vyjednáváme s lidmi, kteří mnohdy prodávají své životní úspory a jediný majetek. Taková trpělivost většině nováčků chybí,“ říká Filip s tím, že klíčové je také finanční zázemí, které by měli noví makléři mít. Stát se dobrým makléřem jde pomalu. „Potenciál lidí se projeví až po roce či po dvou,“ dodává. Těm, kteří by se přesto rozhodli vychovat nového makléře, by Filip doporučil ověřit jejich základní znalosti oboru. Důležité jsou i kvalitní komunikační dovednosti uchazečů. „Zajímalo by mě také, zda se práci může zájemce věnovat klidně i půl roku bez nových příjmů. Zda má pokryté své životní náklady,“ radí.

Dobré a špatné makléře podle Filipa nakonec rozdělí to, zda chtějí lidem skutečně pomoci, anebo si „jen“ vydělat peníze. „Větší skupina jsou ti, kteří se realitami nárazově živí a rychle odejdou. Případně střídají kanceláře a nakonec zakotví jinde.“ Být šéfem v realitním byznysu tak není pro každého. Manažeři musí být v zásadě vždy připraveni na odchod svých lidí. „Znám desítky situací, kdy si majitel kanceláře vychoval makléře a ten záhy po úspěšném obchodu odešel a založil si vlastní byznys.

Znám i takové, kteří vybrali zálohy a „ztratili se“. Předejít se tomu nedá. Klíčová je osobní odpovědnost a tu má podle Filipa minimum nováčků.

Lidé přijdou a odejdou

I když má za sebou Filip práci i pro větší franšízu, vždy pracoval na sebe. „V realitním oboru nechtějí majitelé firem zaměstnance. Švarcsystém jim vyhovuje,“ popisuje s tím, že právě proto nemají velké franšízy problém s kapacitami. „Velké kanceláře nehledají nováčky, ale snaží se přetáhnout zkušené makléře. Je to pro ně efektivnější,“ říká.

Zároveň se podle Filipa velké firmy zaměřují i na vytěžování lidských zdrojů. „V kanceláři o dvaceti lidech jsou třeba čtyři dobří makléři a zbytek takzvaně vytěžil své okolí, rodinu a známé. Tím ‚splatí’ vstupní školení a svůj závazek síti,“ uzavírá s tím, žekvantita je na trhu velkých makléřských sítí rozhodující. A právě proto jde on sám jinou – pro něj ideální – cestou.

Zdroj: magazín The Job


Stáhněte si správnou aplikaci

Hledáte lidi?

Stáhněte si aplikaci pro firmy.

Nyní na Google Play

Stáhnout v App Store

Hledáte práci?

Stáhněte si aplikaci pro uchazeče.

Nyní na Google Play

Stáhnout v App Store


Používáme cookies, viz Podmínky používání služeb. A také chráníme vaše osobní údaje, viz Zásady ochrany soukromí.

W celu zachowania najwyższej jakości usług wykorzystujemy informacje przechowywane w plikach cookies. Zmiany zasad korzystania z plików cookies można dokonać w ustawieniach przeglądarki.